Znáte „kuřinu“?

Tihle dva fešáci nám minulý týden vyrostli na zahradě pod břízkami. A nebyli jediní.

Měla jsem z nich obrovskou radost. Letos jsem totiž nestihla jít do lesa na houby, a tak houby přišly za mnou. A já mohla udělat naši oblíbenou houbovou polévku. Takovou, jakou vařívala babička. Když tuto polévku nabídnu někomu, kdo ji nezná, tak se vždy olizuje až za ušima. Musí být ale milovník hub, takže vy, kteří houby nemusíte, tak si dnes bohužel nepřijdete na své.

Na polévku „kuřinu“ potřebujete: čerstvé houby, nejlépe směs právě nasbíraných hub typu kozák, hřib pravý, suchohřib… sůl, kmín, sádlo (máslo nebo ghí), mouku k zahuštění. 

Houby nakrájíme na větší kousky a vložíme do hrnce, zalijeme vodou, ale té nadáváme moc. Kouzlo této polévky totiž tkví v tom, že je to houbová polévka, tedy doslova houbová, takže musíte cítit tu pravou chuť každého jednotlivého hříbku. (Když máte směs hub, v polévce pak bude některý hříbek křupavý, jiný kluzký.) Houby chvíli povaříme a připravíme si jíšku s trochy sádla a másla (nebo ghí) a mouky. Tradičně se používala bílá hladká pšeničná mouka, můžete však použít i jinou, nejblíže jí je hladká špaldová mouka. Jíšku nalijeme do polévky, zamícháme a cca 20 minut vaříme na mírném ohni. Kuřina se podávala s brambory uvařenými zvlášť, ty se také vařily se solí a kmínem. 

Dovolím si tvrdit, že je to jeden z receptů určených pro pravé labužníky a zároveň je geniálně jednoduchý. Kromě toho splňuje také pravidlo, kdy je v jednom pokrmu obsaženo pouze pět surovin. Je to naše tradiční jídlo a jí se v době, kdy rostou houby. Z čerstvých hub je totiž nejlepší. 

Komentujte

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na