Moc ráda vzpomínám na své dětství a živě si vybavuji některé chutě a vůně. Třeba ty, když babička vařila výborné polévky a pekla placky nasucho.
V období počátku babího léta, když dozrávají švestky a jablka, tak babička vařila tzv. bryju. Je to vlastně jednoduchá polévka, k jejíž přípravě se používají jablka, švestky, máslo nebo ghí, smetana nebo mléko a troška mouky, lze přidat skořici pro dochucení. Já moderní babka jsem mouku nahradila škrobem kudzu, mohli byste však klidně použít i jinou zdravější alternativu ke klasické bílé mouce. A příprava polévky je stejně jednoduchá – na másle nebo ghí chvíli podusíte ovoce, zalijete vodou, povaříte do poloměkka a přidáte smetanu nebo mléko s troškou rozkvedlané mouky nebo škrobu. Pokud nezahušťujete, můžete poslední krok vynechat.
K polévce by se skvěle hodila např. miska jáhel, já jsem však pro naše dvojčátka, moje vnoučky, zvolila další oblíbené jídlo mého dětství tzv. lejoky. Tak se u nás v Beskydech říkalo plackám pečeným nasucho. A recept jsem opět trošku upravila. Je stejně jednoduchý jako ten na polévku, potřebujete jen mléko, vejce, špetku soli a mouku. Z nich rozkvedláte těsto tak, aby bylo o trošku hustější než na palačinky. Tentokrát jsem použila kombinaci mouky špaldové a celozrnné pohankové. Pak jen “lejete” těsto v malých dávkách na kamna, plotýnku nebo vhodnou pánvičku, hlídáte, ve správnou dobu obrátíte… a věřte, že budete sami překvapeni tím, jak jsou placky rychle hotové a že se po nich zapráší 🙂
Vaše babička rozhodně nepoužívala ghi ale přepuštěné máslo.Chápu ghi zní líp.A co je přepuštěné máslo už málokdo ví.
Máte pravdu. Ghí není nic jiného než moderní výraz pro přepuštěné máslo. Píšu o přípravě polévky v naší době, proto jsem použila obrat “máslo nebo ghí”. Nepsala jsem o tom, že je má babička používala, ona totiž, co si pamatuji ani přepuštěné máslo nepoužívala, ale dělala sobě i nám své vlastní domácí od kravičky, kterou jsme v té době ještě měli.